NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY V HISTORII TELNICKÉ HÁZENÉ

  • 1947 - Postup do 1. ligy národní házené
  • 1953 - Titul přeborníka Moravy - 2. místo v přeboru republiky
  • 1954 - Titul přeborníka Moravy - 2. místo v přeboru republiky
  • 1955 - 3. místo v přeboru ČSR české házené (muži)
  •           - 3. místo v přeboru ČSR české házené (dorost)
  • 1963 - 1. místo v Brněnském kraji, 2. místo v ČSSR (žáci)
  • 1964 - 1. místo v Brněnském kraji, 2. místo v ČSSR (žáci)
  • 1967 - postup do 1. ligy házené (muži)
  • 1976 - postup do Národní ligy házené (muži)
  • 1991 - postup do Národní ligy házené (muži)
  • 2019 - 6. místo v celostátní Žákovské lize (starší žáci)
  • 2022 - 3. místo v celostátní Žákovské lize (starší žáci)

REPREZENTAČNÍ DRES OBLÉKLI NAŠI HÁZENKÁŘI:

František Vykouřil (zasloužilý mistr sportu)
Václav Konečný
Jaroslav Konečný
Jaroslav Hrozek (junioři)
Josef Mrkvica (junioři)
Stanislav Mrkvica
Miloslav Hrdlička
Pavel Strakatý (junioři)
Ivo Kno l (dorostenci)
Jiří Gregorovič ml. (junioři)
Marek Popela (dorostenci)

Historie klubu

Počátky házené v Telnici

Házená a Telnice – to jsou dva pojmy, spojené již 97 let. Sport prošel za tu dobu v naší vesnici všemi stupni vývoje. Od nesmělých začátků k vysokému sportovnímu mistrovství a slávě, i méně slavným obdobím. Vždy však bylo snahou obětavých pracovníků a samotných hráčů házené udržet krok s vývojem tohoto sportu. První zájem o házenou vznikl v roce 1925, kdy několik nadšenců tohoto sportu položilo základy pro vznik telnické házené. Jejími průkopníky a zakladateli byli: František Svoboda, František Kukla, Josef Paseka, Martin Popela, bratři František, Leopold, Ferdinand a Jan Hrdličkovi, Alois a František Sklenářovi, Ladislav Miloš, Jan Hekele a celá řada dalších.

První rádci a učitelé telnických házenkářů vzešli z oddílů házené ve Šlapanicích, Rajhradě, Sokola Brno IV a ze Sokola Královo Pole. Brzy po vzniku našeho oddílu byla zakládána házená i v okolních obcích v Sokolnicích, v Újezdě, v Hostěrádkách, v Měníně a tak byl vytvořen předpoklad ke zvyšování její úrovně. Házená se hrála zpočátku jen rekreačně, později se oddíl přihlásil do soutěží sokolské Vaníčkovi župy. Svými výkony se brzy propracoval mezi přední oddíly župy a hrál v 1. a 2. třídě až do začátku 2. světové války.

Od roku 1941 se spojily oddíly házené Sokola a Orla Telnice a vytvořily tak silný celek, jenž se stal jedním z nejlepších v brněnském okolí. V této době se v Telnici hrála divizní soutěž a Telnice do ní vstoupila pod názvem Železniční sportovní klub Brno. Důvodem tohoto názvu klubu bylo podle dobových pramenů zlevněné cestování na zápasy. V této době registrujeme první velké svátky Telnické házené, to když na našem hřišti nastupuje proti domácímu oddílu tehdejší mistr Čech a Moravy SK Baťa Zlín. Hřiště je při utkání zaplněno rekordním počtem diváků a výsledky zápasů jsou pro naše mužstvo vždy více než čestné.

Poválečné období

První mistrovské utkání v poválečné době odehráli naši házenkáři na vlastním hřišti. Proti SK Židenice zvítězili 9:1. V roce 1947 zaznamenáváme omlazení týmu o bývalé dorostence Františka Vykouřila, Miroslava Knola, Josefa Tichého, Miloslava Hrdličky, přinesli s mladou krví do družstva elán a dostatek dravosti ve hře. To se projevilo hned v dalším ročníku 1947/48 kdy Telnice s plným počtem bodů postupuje do Moravské ligy házené.

V podzimní sezoně ročníku 1948 se objevují Telničtí mezi ligovými mužstvy. Nevedli si špatně. V úvodní sezóně skončili na 7. místě z dvanácti elitních celků. Na jaře je tým doplněn o další hráče: Jeniš, Laštůvka, Konečný, Svoboda. V tomto roce dosahuje Telnice na páté místo, což bylo toho roku nejlepší umístění ze všech celků Brněnského kraje.

50. léta

Rok 1950 přináší po samostatných soutěžích Čech a Moravy další reorganizaci soutěží v házené. Je ustanoveno celostátní mistrovství (I. liga), a to z nejlepších pěti mužstev české a moravské ligy. Telničtí házenkáři mezi nimi nechyběli, naopak svým umístěním mezi čtyřmi nejlepšími dosáhli úspěchu, který daleko přesahoval rámec obce.

V roce 1952 po dalších změnách hrajeme nejvyšší možnou soutěž - moravskou skupinu I. ligy. Řada mužstev v této době přechází k handbalu ne tak Telnice. Do družstva přichází Josef Konečný, Karel Hytych, Antonín Stejskal a dorostenci Jan Vykouřil a Josef Hrdlička, osu mužstva stále tvoří známá jména Jan Mrkvica, Eman Matula, Ondřej Máca, navrátilec z Pražského ATK František Vykouřil, jenž se za svého působení v Praze dostal do reprezentace ČSR.

Významným letopočtem pro telnickou házenou je rok 1953 kdy ve finále o přeborníka republiky naše mužstvo před 2000 diváky v Plzni prohrává o dvě branky 9:7. O několik dní později přihlíží na Telnické sokolovně 2100 diváků odvetnému utkání, v něm je ale opět lepší Plzeňský Spartak, který se tak stává přeborníkem republiky. I tak ale Telnice dosahuje historického úspěchu, když je druhým místem v zemi nejlepší na celé Moravě. V dalším ročníku se situace v moravské skupině opakuje, Telnice s převahou vítězí a připravuje se tak na druhé finále ve dvou letech. Soupeřem je mu vítěz české skupiny celek ÚDA Praha. První utkání je na pořadu v Telnici 24. 10. 1954. Domácí i přes velkou snahu, bojovnost a povzbuzování 2000 fanoušků na soupeřův tým nabitý reprezentanty nestačí a prohrává 7:13. Když se stejný výsledek opakuje o týden později i v Praze, končí naši, tak jako rok před tím, druzí. I přes porážky se jedná o nejzářivější roky v historii Telnické házené. O rok později se opět hraje celostátní liga v níž se Telnice nehodlá ztratit a třetím místem potvrzuje příslušnost do absolutní špičky. Roky 1953, 1954 a 1955 se tak nesmazatelně zapisují do historie celé obce. Hráči, kteří patřili v té době do výběru Telnice, se stávají legendami, k jejichž výkonům se snažili a snaží přiblížit všichni naši házenkáři v dalších více než padesáti letech.

Podzim roku 1955 je již i v Telnici ve znamení handbalu, tedy té mezinárodní házené kterou hrajeme dodnes. V tomto roce byla I. liga rozšiřována z deseti na dvanáct týmů a naši, ač v mezinárodní házené začátečníci dostali jedinečnou možnost startovat v této soutěži. Družstvo házenkářů přes zimu nelenilo, přesto že mnoho funkcionářů i fanoušků bylo proti handbalu, a připravovalo se na první mistrovské zápasy jara 1956. Výsledky v přípravných zápasech prokazovali dobrou formu telnických a vlévali optimismus do nadcházející sezony. Prvních sedm zápasů ale znamenalo pohromu. Tým se bez bodu potácel na chvostu tabulky a stále hlasitěji byly slyšet nářky zastánců staré národní házené. V závěrečných čtyřech utkáních se ale tým vzepřel, získal sedm z osmi možných bodů a odpoutal se ode dna. Druhá (podzimní) část sezony byla již úspěšnější. Telnice v ní získala 11 bodů a když v rozhodujícím zápase doma porazila Dynamo Praha 11:10 udržela prvoligovou příslušnost. Do sezony 1957 vstoupil tým ve složení: Chrást, Staňek, Mifek, Kukla, Špánek, Máca, Vykouřil, Knol, Bím, Šustr a Jan Vykouřil ml. Po poctivé zimní přípravě se dařilo udržovat klidný střed tabulky. Rok 1958 přináší soutěž hranou tříkolově z důvodu přechodu na systém podzim/jaro. Telnice končí v konkurenci týmů Dukly Praha, Plzně, Sparty Praha, pražských Bohemians, Gotwaldova, Dukly Stříbro, Bratislavy, Sezimova Ústí, Olomouce, Králova Pole a 1. Brněnské na sedmém místě. Krom uspěchů v první lize sebrali Telničtí vítězství na Stříbrném věnci - turnaji každoročně pořádaném 1. Brněnskou. Popularita házenkářů z naší obce se projevovala nejen zájmem tisku ale i Československého rozhlasu a ČST.

V sezoně 58/59 je Telnice jediným zástupcem Brněnského kraje v 1. lize. Z ní rok před tím spadla Olomouc i oba brněnské celky, které nahradili Tatran Prešov, Štáhlavy a Sokol Paskov. Naši po výborných výkonech obsadili páté místo, když mimo jiné porazili Spartu 27:7, Gotwaldov 9:6 nebo Prešov 6:5. Po skončení soutěže naši obhájili vítěztví na Stříbrném věnci. Následující ročník se opět podařil. Naši ho za vítězným Gotwaldovem ukončili na šestém místě. V tomto pro Telnici jubilejním roce (35 let od založení klubu) si naše národní mužstvo vybralo právě Telnici jako sparingpartnera. Před odjezdem do Maďarska bylo reprezentační družstvo na Telnické sokolovně donuceno k maximálnímu výkonu aby zvítězilo 21:18.

60. léta

Ročník 1960/61 měl tři nové účastníky nejvyšší soutěže - Zubří, Libčice a RH Bratislava. Po několika smolných porážkách na vlastním hřišti končí Telnice na sedmém místě, mistrem se stává pražská Dukla. Ročník 61/62 jsme zahájili uspěšnými zápasy na Spartě, v Chebu a doma s Plzní. Pak ale přišel útlum, který měl za důsledek účast v baráži. V ní jsme po vítězstvích nad Michalovcemi, Karvinou a Štáhlavami uspěli a společně s Karvinou jsme vybojovali I. ligu. Na podzim 1962 získala Telnice 6 bodů, v odvetné jarní části poté bodů 5. Výsledných jedenáct pak stačilo pouze na udržení. Do další prvoligové sezony vstupoval náš tým s odhodláním poprat se o lepší umístění, opak se však stal pravdou. V posledním kole Telnice, které stačil jediný bod, prohrála v Praze s ČKD 16:15 a po šestnáctiletém působení v první lize spadla do II. ligy. Sestup znamenal i odchod některých hráčů. Václav Konečný směřoval do Karviné, Josef Čech do Dukly Pezinok. II. liga se v té době vyznačovala velkou vyrovnaností a dobrými celky jako byli Hranice, Ostrava, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm a další. Každé z těchto mužstev se chtělo proti extraligové Telnici vytáhnout. Každé naše utkání tak bylo těžší a prestižnější pro naše soupeře. Šest bodů po podzimní části bylo nepříjemným překvapením. Na jaře se pak hra přeci jen zlepšila tým se posunul do středu tabulky. Ročník 65/66 získal příchodem Hrozka, Mrkvici a Koláčka. Mužstvo v celkovém hodnocení obsadilo šestou příčku. Házenkářská sezona 66/67 byla v druhé lize ve znamení Telnice, která s 39 body a náskokem 8 bodů na druhé Hranice jasně vítězila. O postup do I. ligy však museli naši bojovat v kvalifikaci se třemi soupeři: Orbis Praha, Dukla Cheb a Martin. V olomouckém turnaji vítězů druhých lig jsme nenechali nikoho na pochybách a s jistotou si zajistili postup zpět mezi elitu. Na úvod první ligy 67/68 jsme prohráli v Plzni 16:13. Domácí premiéru obstaral zápas s Duklou Praha. 2000 spokojených diváků přihlíželo velkolepé podívané, ve které naši po poločase 8:10 nestačili na Duklu a prohráli 14:22. První body jsme přivezli nečekaně z hřiště Slávie (17:14). Bohužel se nám nepodařilo, před kamerami ČST body potvrdit v domácím utkáním s Chebem. V tomto utkání poprvé registrujeme v roli hlavní rozhodčí ženu. Uprostřed rozehrané sezony, i proti regulím, získává Karviná našeho klíčového hráče Jaroslava Konečného. Ten dopomáhá Baníku k zisku titulu, oproti tomu Telnice bez své opory končí na předposledním místě a poroučí se zpět do II. ligy. Do sezony 68/69 měla Telnice k dispozici první gumoasfaltový povrch v celé republice. Po telnickém vzoru pak další celky I. a II. ligy budovaly podobné. Tento povrch výrazně zrychlil hru a dával možnost uplatnění především technickým hráčům. V tomto ročníku, kdy jsme sbírali body především na domácím hřišti končí Telnice na čtvrtém místě za Hranicemi, Olomoucí a Karvinou B. Ročník 69/70 se nesl ve znamení bojů o záchranu, celkové deváté místo znamenalo jistotu II. ligy i pro další sezonu.

70. léta

S obavami jsme nastupovali k podzimu 1970. O to radostnější byl pohled na tabulku v zimní přestávce - Sokol Telnice čtvrté místo a možnost se na jaře poprat o přední umístění. Na jaře jsme ale po několika horších výsledcích spadli na páté místo. Roky 1971-72 znamenali pro Telnici opět boje uprostřed tabulky. Na ročník 72/73 jsme se v Telnici obzvláště těšili, na konci soutěže postupovaly hned čtyři týmy do nově vznikající Národní ligy. Očekávali jsme boj o Národní ligu, k naší hrůze ale desáté místo bylo málem sestupové. Tým doplněný o Františka Jahodu a brankáře Pavla Strakatého získal v roce 73/74 čtvrté místo - to bylo považováno za částečný úspěch, mužstvo mělo na víc. Pro sezonu 74/75 byl v Telnici vytyčen jednoznačný cíl - vybojovat stůj co stůj Národní ligu. Po podzimu se držela Telnice jediný bod zpět za vedoucí Ostravou. V jarních odvetách ale naši až příliš často ztráceli. Postup tak připadl rivalovi z Ostravy. Rok 1975 znamenal reorganizaci soutěží v házené. Telnice z ní vyšla jako účastník krajského přeboru. V této soutěži se již během podzimu zúžil okruh favoritů na postup na tři mužstva: Holešov, Bystřice, Telnice. Po jarní části 1976 jsme zaslouženě zvítězili s náskokem 7 bodů a postoupili jsme do kvalifikace o národní ligu. V kvalifikaci jsme tak jako již dvakrát v historii uspěli, když jsme za sebou nechali týmy Rožnova, Dvora Králové a Sezimova Ústí. Jako jediný ze čtyř účastníků jsme si tak zajistili postup. V roce 1977 jsme obsadili čestné osmé místo. O rok později ale přichází pokles formy klíčových hráčů a poslední dvanácté místo spojené s nepříjemným faktem sestupu. Ihned další sezonu ale máme opět možnost poprat se o postup do Národní ligy s vítězem Severomoravského kraje Kopřivnicí B. Telnice potvrzuje, že je mužstvem kvalifikací, i napočtvrté ji zvládá, a postupuje na úkor mladíků z Kopřivnice. Sezona 1979/80 končí šestým místem

80. léta

Sezóna 80/81 znamenala umístění na deváté příčce. I v dalších dvou letech se držíme uprostřed tabulky Národní ligy. Ročník 83/84 krom změny trenéra přináší bohužel i sestup do krajského přeboru. Ani vstup omlazeného mužstva do ročníku 84/85 nebyl jednoduchý. Družstvo vstoupilo do soutěže porážkami a konečné umístění ve středu tabulky jen potvrdilo momentální možnosti družstva. Do soutěžního ročníku 85/86 krajského přeboru házené vstoupilo telnické družstvo s cílem postoupit zpět do druhé Národní ligy. Po podzimní části soutěže se ztrátou dvou bodů na vedoucí celek STS Nové Veselí a stejným bodovým ziskem jako TJ Gottwaldov umístilo na třetí příčce, což byla dobrá výchozí pozice pro jarní kola. Vstup do jara mužstvo začalo remízou, což znamenalo ztrátu jednoho bodu. Osudným se stalo páté kolo, kdy hráči nezvládli utkání na půdě Fatry Napajedla. Tato porážka a ztráta dvou bodů rozhodla o konečném umístění na druhé nepostupové příčce za TJ Gottwaldov B. Ročník 86/87 dával naději na další pokus o postup z krajské soutěže. Po náročné a celkem úspěšné sérii přípravných zápasů tomu vše nasvědčovalo. Družstvo po ztrátě pěti bodů přezimovalo na první příčce se stejným bodovým ziskem jako druhý Prostějov. V jarní části si družstvo vedlo dobře až na zaváhání v podobě dvou remíz. V rozhodujícím utkání, před rekordní návštěvou v Telnici, domácí hráči po nevyrovnaném výkonu jen remizovali s Prostějovem 15:15, což stačilo hostujícímu celku k prvenství v soutěži. Následující ročník 87/88 soutěže krajského přeboru byl kopií tří předešlých ročníků. Druhá příčka a ztráta dvou bodů na první celek Bohunic po podzimní části a konečná druhá příčka se ztrátou tří bodů znamenala opětovné nepostupové umístění. Ročník 88/89 byl ročníkem vítězným. Po mnoha pokusech se podařilo telnickým hráčům vybojovat postup do druhé Národní ligy, i když po podzimní části vše nasvědčovalo tomu, že se bude opakovat scénář z předchozích ročníků. Družstvo přezimovalo na druhé příčce, ale v jarních kolech nenechalo nikoho na pochybách a bez ztráty bodu si zajistilo první příčku s dvoubodovým náskokem před druhým Gottwaldovem. Po pětileté účasti v krajské soutěži nastoupilo družstvo do sezóny 89/90 jako účastník druhé Národní ligy. Po průměrné první části soutěže, kdy družstvo skončilo na sedmé příčce, došlo k výraznému zlepšení a konečná třetí příčka dávala naději na ještě lepší umístění v následujícím ročníku.

90. léta

Po mnohaletém úsilí hráčů, činovníků a dobrovolníků, kteří se podíleli na chodu telnické házené o navázání na historické úspěchy místního oddílu, přichází naděje v podobě postupu do druhé nejvyšší soutěže v republice. Předpoklady se tentokrát potvrdily a po vyrovnaných výsledcích se družstvo umístilo po podzimní části ročníku 90/91 na druhé příčce za vedoucím celkem Cementárna Hranice, se ztrátou jednoho bodu. Druhou část soutěže telnické družstvo zcela ovládlo a přesvědčivě zvítězilo o tři body nad druhým celkem z Hranic. Nejlepším střelcem celé soutěže se stal telnický hráč Jiří Šustr, který zatížil konto soupeřů 147 brankami. S postupem do druhé nejvyšší soutěže nastaly telnické házené technické komplikace. Telnice, která bohužel nedisponuje sportovní halou, bude muset odehrát následující prvoligový ročník v hale v Hustopečích, čímž prakticky ztrácí výhodu domácího prostředí a hlavně publika. Tyto skutečnosti se projevily hned v prvním ročníku, kdy mužstvo skončilo s deseti body na desáté příčce, což znamenalo sestup, jelikož jedenáctou a dvanáctou příčku obsadila družstva z Čech. Družstvo opouští Národní ligu a vrací se na následující čtyři ročníky do druhé Národní ligy. V těchto ročnících se mužstvo umisťuje v druhé polovině tabulky. V soutěžním ročníku 96/97 se v podzimní části II. ligy házené mužů umístilo družstvo Telnice na jedenáctém místě z dvanácti účastníků s počtem 5 bodů za dvě vítězství a jednu remízu a pasivním skóre 220:259. Ke kladům tohoto mužstva patřila útočná hra (4. nejvyšší počet vstřelených branek). Zato obranná činnost byla z celé soutěže vůbec nejhorší. V této sezóně se nedařilo ani dorostencům, kteří po několika letech v II. lize sestoupili do nižší soutěže. Sezóna 97/98 znamenala pro Telnici účast ve III. lize. Trenérská dvojice Miloslav a Ladislav Hrdličkovi vedla družstvo k 11 podzimním utkáním, ve kterých náš tým získal 13 bodů a přezimoval tak na pátém místě. V týmu se nejvíce prosazovali hráči Blaženka, Strakatý a Roman Jahoda. I v jarní části patřila Telnice ke klidnému středu tabulky a zajistila si tak účast ve III. lize pro další sezónu. V sezóně 98/99 dokázal náš celek nasbírat rovných 30 bodů, 15 na podzim, 15 na jaře. To v tom roce stačilo na 3. místo za suverénními Bohunicemi a dobře hrajícím týmem z Napajedel. Za sebou jsme naopak nechali Bystřici pod Hostýnem, Nové Veselí, KP Brno B, Nové Bránice, MCV Brno, Juliánov, Újezd u Brna, Tišnov a Uherské Hradiště. Na 75. sezónu v historii Telnické házené se mužstvo začalo připravovat koncem července 1999. V přípravných zápasech zvítězila Telnice na domácím hřišti nad Újezdem i Hostěrádkami. V mistrovských utkáních ale již Telnice nepodává zdaleka tak dobré výkony a po podzimu končí na sedmém místě za Prostějovem a před Velkým Meziříčím. V zimní přípravě absolvuje tým tréninky v hale i v posilovně a sehraje šest přátelských utkání. Do jarní části pak vstupuje vítězstvím nad Novým Veselím v poměru 27:21. Na něj navazuje výhra o 10 branek ve Velkém Meziříčí, doma s Bystřicí a Juliánovem. Série vítězství se natahuje v Újezdě a doma s Prostějovem v poměru 26:15. Poté se nám podařilo sebrat body i KP Brno a MCV Brno. Po vydařeném jaře tak Telnice končí na čtvrtém místě s 29 body (Podzim 11, Jaro 18). Po skončení sezóny je uspořádána oslava 75. let výročí házené v Telnici za účasti Sokola Nového Veselí, Fatry Napajedla, a Sokola Telnice.

Nové milénium

Do soutěžního ročníku 2000/01 nastupuje Telnice povzbuzená dobrými jarními výsledky s jasným cílem, zvítězit v  III. lize a vybojovat tak postup do II. ligy házené. Po tvrdé letní přípravě se již na podzim dostávají očekávané výsledky a Telnice se drží i po skončení první části sezóny na prvním místě. Přes zimu tým nejen že nepolevuje ale naopak si přidává v tréninku. Odměnou je mu pak 36 bodů a vytoužený postup do II. ligy.

V premiérové druholigové sezóně 2001/02 Telničtí sice spoře, ale přeci jen sbírají mistrovské body, které jim v konečném účtování stačí na udržení druholigové příslušnosti pro příští sezónu.
 
Do podzimu 2002 nastupuje Telnice posílená o několik hráčů z Újezdu u Brna a Sokola Brno IV. Ani posily však nezvrátí špatné výsledky a až příliš časté prohry našeho celku. Úkol pro jaro 2003 tak zní jasně - udělat vše pro záchranu. Tento cíl se bohužel našim hráčům nepodařilo splnit a tak se Telnice po dvou letech s II. ligou loučí. Doslova tragédií z pohledu telnické házené znamená léto, během něhož odchází přespolní posily i někteří naši kmenoví hráči pryč a v Telnici zůstává torzo složené prakticky výhradně z hráčů dříve B výběru.

Rozmlsaný telnický divák zvyklý na II. ligu tak v sezóně 2003/04 sleduje boje naších házenkářů pouze v divizní soutěži. Jediným pozitivem je, že do týmu přicházejí a do sestavy se zapracovávají mladí hráči: Ondráček, Kresta, Langer. Tým končí podle očekávání ve středu tabulky.
 
Příprava týmu na sezónu 2004/05 probíhá pod taktovkou trenéra Ladislava Hrdličky s vidinou jasného cíle – postup do Jihomoravské ligy házené (dříve III. liga), tedy do soutěže, kterou hrají i okolní oddíly Újezd, Hostěrádky-Rešov, Sokolnice B. Tým v přetahované o první místo poráží v posledním kole na domácím hřišti Sokol Dolní Bojanovice a slaví postup. Do Jihomoravské ligy s námi nakonec postupují nejen Bojanovice ale i rezerva Maloměřic.

Na podzim 2005 nastupujeme do bojů v Jihomoravské lize sice jako nováček nikoli však v roli outsidera. Před sezónou je vytyčen jasný cíl, umístit se do pátého místa. Po povedených podzimních kolech se přes zimu ozývají první smělé hlasy o postupových nadějích na II. ligu. V prvních jarních kolech se nám daří držet nadějnou pozici na 3-4 místě, když se o čelo přetahujeme s Novým Veselím B, Sokolem Brno IV. a s týmem z Tišnova. Ve vypjatém závěru sezóny jsme nuceni odehrát tři důležitá utkání během jediného víkendu. Cca. pět hodin po prohře v Novém Veselí sice doma porážíme Brno IV ale ani to už nestačí na vítězný Tišnov, který se po dramatických posledních kolech raduje z postupu do II. ligy. Po této sezóně odchází náš trenér do sousedních Sokolnic a našeho týmu se nadšeně ujímá Miloslav Hrdlička ml. 

Před tým předchází s jasným cílem, který je vrátit do Telnice II. ligu. Vítězně naladěný tým je nečekaně sražen hned v druhém kole v nepříjemném prostředí brněnské ¨čtverky¨. Pak už ale nastupuje na předem vytyčenou cestu a sbírá jeden bod za druhým. Po podzimu nám patří druhé místo, a když ve Žďáře nad Sázavou v dohrávce podzimního kola porážíme Nove Veselí B, dostáváme se takříkajíc na dostřel k později jedinému soupeři z Brna. Sebevědomý tým pak už ztrácí jediný bod v derby se Sokolnicemi B. Vše se chystá k vyvrcholení Jihomoravské ligy, k utkání Telnice vs. Sokol Brno IV. V domácím zápase prvního s druhým jsme lepší a po zásluze postupujeme z prvního místa do II. ligy.
 
Sezóna 2007/08 začíná pro Telnické barvy zápasem na horké půdě Zlína. Z prvního kola odcházíme stejně jako o týden později poraženi a začínají se objevovat hlasy zklamaných fanoušků o nebezpečí sestupu. Série čtyř vyhraných utkání v řadě dává ale na obavy zapomenout. Po podzimu nám patří osmá příčka. V jarních odvetných zápasech získáváme za čtyři vítězství osm bodů a v součtu s deseti podzimními nás 18 mistrovských bodů řadí na osmé místo před Dolní Cerkev, Tišnov, Juliánov a Kuřim.

Do ročníku 2008/09 jsme i přes mnoho hlasů  "ať hrajeme doma" přihlásili znovu halovou soutěž – II. ligu. Podzimní část je hodnocena jako velmi nepodařená, když nám patří jedenácté místo za pouhé dva body. Pro jaro 2009 je tým vhodně doplněn o brankáře Feketeho a Jana Kupu a po několika překvapivých vítězstvích získává celých 12 jarních bodů, to nakonec stačí na udržení. 

I pro sezonu 2009/10 jsme v Telnici zvolili účast v jistě kvalitnější II. lize. Osa družstva zůstává pohromadě, jen brankář Fekete se vrací do Hustopeč. Do Telnice naopak přichází Michal Studený z Nového Veselí a na hostování jsou zapůjčeni Jan Latenberg a Michal Kučera z Újezda a Kuba Fric ze Sokolnic. Na podzim se nám daří navázat na podařené jaro a sbíráme 14 bodů. Na jaře 2010 se nám už daří méně a po několika smolných porážkách a remízách na naše konto přibylo pouhých 6 bodů, dohromady to pak dává osmé místo v tabulce. Po sezoně se loučí trenér Miloslav Hrdlička i vedoucí družstva Karel Jochman. Týmu se nadšeně ujímá Tomáš Slavík ve spolupráci s dosavadním asistentem Janem Králem, post vedoucího družstva je obsazen Michalem Kubíčkem. Kádr v létě opouští Jan Holčapek, uvolněný do Újezda, a aktivní kariéru přerušil také Michal Studený. Do Sokolnic se vrací Kuba Fric, do Telnice se naopak z prvoligového dorostu Bohunic vrací Marek Bím.  

Na začátku podzimní části jsme uspořádali oslavy 85. let házené v Telnici, na které přijala pozvání mládežnická družstva Dukly Praha a vyvrcholením programu byl zápas starých pánů proti Spartě Praha. V soutěžních zápasech se nám pak příliš nedaří a s pouhými dvěma vítězstvími a dvěma remízami nám po podzimní části patří jedenácté místo a 6 bodů. Radost nám dělají žákovská družstva - starší žáci se prokousali mezi 16 nejlepších celků v ČR, mladší žáci i minižáci podávají také výborné výkony a patří mezi nejlepší na Jižní Moravě. Jaro 2011 přináší pak nepříjemné záchranářské boje družstva mužů, které jsou nakonec úspěšné a nelichotivé jedenácté místo dává jistotu záchrany. Během sezony se k týmu vrátil staronový trenér Hrdlička. Žákovská družstva na jaře navázala na dobré výkony z podzimu a v konečné tabulce JML patří starším žákům čtvrté místo , mladším žákům dokonce druhé místo za Novým Veselím - jsou tak nejlepším týmem Jihomoravského kraje pro sezonu 2010/2011. 

Na sezonu 2011/2012 připravujeme v Telnici po delší době 4 mládežnická družstva (minižáci + přípravka, mladší žáci, starší žáci, mladší dorost) a družstvo mužů snad již tradičně do II. ligy.

Nová hala, nová Telnice

ROČNÍK 2011/2012
Do házenkářské sezony 2011/2012, která se z podstatné části odehrála v nově vybudované sportovní hale v Telnici, se začala už v srpnu připravovat 4 mládežnická družstva a druholigový tým mužů.

Minižáci  Po odchodu řady hráčů do vyšší kategorie se na začátku sezony hlásilo o házenkářský dres minižáků 20 kluků. Během roku se do tréninku i do turnajových zápasů přidalo dalších 10 dnes již házenkářů z Telnice, Újezda, Sokolnic, Jiříkovic a Žatčan. Minižáci nehrají dlouhodobou soutěž ale objíždějí jednotlivé turnaje Jihomoravské ligy, Mini Handball Interligy a řadu dalších turnajů po celé Moravě. Již tradičně před velikonocemi vyrazili do maďarského Györu na turnaj Balasz Kupa Cup. Společně s kamarády neházenkáři ze ZŠ Telnice si na konci května užili čtyřdenní „soustředění“ v Peci pod Sněžkou. 

Mladší žáci - Úspěšná generace minižáků z minulých let letos vtrhla do  15členné Jihomoravské ligy mladších žáků a těsně před koncem soutěže se prala o celkové čtvrté místo z družstvem z Králova Pole. V příští sezoně zůstane osa týmu mladších žáků pohromadě a pokud kluci vytrvají v poctivém přístupu k tréninku mohou jistě pomýšlet na medailové umístění v soutěžním ročníku 2012/2013. 

Starší žáci - Prošli přes léto výraznou generační obměnou a z úspěšného týmu z minulé sezony zůstali jen 4 hráči. Ostatní kluci poskočili do starších žáků z loni výborně hrajících mladších žáků. Prohry se silnými soupeři hned na začátku podzimní části znamenaly vyřazení z bojů o žákovskou ligu. V zimním období se starší žáci zúčastnili turnaje Sokol Cup v Novém Veselí a vyhráli kvalitně obsazený turnaj v Telnici. V jarní části pak pokračovali v solidních výkonech a skončili uprostřed tabulky 11členné Jihomoravské ligy. Stejně jako družstvo mladších žáků, má i tento tým velké ambice pro příští sezonu 2012/2013, kdy zůstane kromě tří hráčů v nezměněné sestavě. 

Mladší dorost - Družstvo mladšího dorostu bylo v premiérové sezoně zařazeno do kvalitně obsazené II. ligy. Před sezonou sice tým oslabil odchod Jochmana do Karviné, ale posílením byl příchod několika hráčů ze Sokolnic, Újezda, Hostěrádek a Bohunic, kteří prodlouží své působení v Telnici i pro další rok. Před začátkem soutěže dorostenci absolvovali několik přátelských zápasů se stejně starými i staršími soupeři. V mistrovských zápasech pak během sezony 2011/2012 nasbírali 16 bodů za 8 vítězství. V konečné tabulce II. ligy nám patří deváté místo. Během zimní přestávky i dorostenci absolvovali přípravné turnaje, konkrétně ve Zruči nad Sázavou, ve Valticích a samozřejmě i domácí turnaj v Telnici. Vrcholem jara byl pak velikonoční Prague Handball Cup s kvalitní mezinárodní účastí.

Muži - Sezona 2011/2012 je přes dobrý start, kdy se podařil postup v českém poháru i úvodní tři zápasy v II. lize hodnocena jako nejhorší za posledních několik let. Tým po slibném úvodu podzimu ztratil tvář a nedokázal bodovat ani s podle předpokladů hratelnými soupeři. Návrat do Telnice tak rozhodně nebyl podle představ hráčů ani fanoušků, kteří s přibývajícími porážkami jen těžce hledali cestu do haly. Závěr sezony pak ovlivnila také zranění klíčových hráčů a po pravdě jsme rádi, že je konec téhle zpackané sezony v níž jsme skončili na posledním 12. místě. Díky výsledkům ve vyšších soutěžích nám byla i pro nadcházející sezonu nabídnuta účast v II. lize - této šance jsme využili.


ROČNÍK 2012/2013
Pro soutěžní ročník 2012/2013 jsme v Telnici kromě druholigového družstva mužů přihlásili do soutěží také minižáky, mladší žáky, starší žáky a za podpory Sokola Sokolnice a Sokola Újezd u Brna také družstva mladšího a staršího dorostu, v obou případech do II. ligy - Morava.

Minižáci - družstvo minižáků se nám opět podařilo doplnit o malé adepty házené z Telnice a blízkého okolí - v průběhu sezony registrujeme více jak 30 "miniků".

Mladší žáci - potvrdili roli jednoho z favoritů Jihomoravské ligy a s předstihem získali stříbrné medaile za druhé místo v JML. Opět se zúčastnili řady turnajů po celé ČR včetně Prague Handball Cupu, nebo prestižního turnaje Rozhodni se sám v Novém Veselí. Naši hráči tvořili osu úspěšného družstva ZŠ Újezd u Brna, které se probojovalo do celostátního finále novinářského kalamáře v Karviné (David Popela vyhlášen nejlepším hráčem finálového turnaje).

Starší žáci - i přes úzký kádr potvrdili, že patří mezi nejlepší družstva v Jihomoravském kraji a stejně jako mladší žáci obsadili celkové druhé místo. Radek Micheller byl zařazen mezi reprezentanty Jihomoravského kraje na Olympijských hrách dětí a mládeže. Hráči v jarní části sezony pravidelně doplňovali družstvo mladšího dorostu (Kukla, Micheller, Lengál, Diviš, Nováček)

Mladší dorost - doplněný o hráče z okolí měl v sezoně 2012/2013 vysoké ambice a po pěti odehraných kolech se držel na špici tabulky. Nevydařené zápasy na začátku jarní části a možná také přetíženost klíčových hráčů, kteří nastupovali také za starší dorost a hostovali do prvoligových družstev měli za následek pád na konečné 5. místo.

Starší dorost - vstupoval do soutěže s úzkým kádrem, kterému museli od začátku vypomáhat i mladší dorostenci. V průběhu sezony ovlivnila výsledky i zranění některých hráčů a přerušení činnosti některých dalších. Na jaře se naštěstí podařilo odskočit ze dna tabulky a zajistit si tak druholigovou příslušnost i pro další ročník.

Muži - pod vedením Antonína Levíčka odehráli velmi dobrý podzim, po kterém se drželi na pátém místě II. ligy. Z Českého poháru byla Telnice vyřazena ve 3. kole toho času nejlepším celkem extraligy - SKKP Brno. Na jaře pak družstvo zbrzdila zranění klíčových hráčů a výsledkem je tak nelichotivé desáté místo.

Všechna domácí utkání jsme odehráli před velmi slušnou diváckou kulisou v přetlakové sportovní hale v Telnici. 


ROČNÍK 2013/2014
Minižáci a přípravka - stejně jako v letech předchozích pokračovali v poctivé práci a přípravě na dlouhou řadu turnajů nejen v okolí. I v této sezoně se podařilo zachovat vysoký standard - opět účast na turnajích v maďarském Györu, soustředění v Peci pod Sněžkou, Interliga a další akce. I přes vznikající konkurenci futsalu a florbalu, drží házená v obci výsadní postavení sportu číslo 1.

Mladší žáci - v Jihomoravské lize získali stejně jako v sezoně předchozí opět stříbrné medaile za 2. místo, když byli nad jejich síly pouze hráči Sokola Újezdu u Brna. Lídrem družstva byl David Popela, který se stal s přehledem také nejlepším střelcem soutěže. 

Starší žáci - Také starší žáci patřili mezi lepší družstva Jihomoravské ligy. V podzimní části tým vedený trenérem Jiřím Gregorovičem vybojoval účast v kvalifikaci žákovské ligy, kterou tentokrát hostila nafukovací hala v Juliánově, tam se naši hráči museli smířit s porážkami od silných celků ze Zlínského kraje a na účast v prestižní celostátní soutěži museli na rok zapomenout. Po skončení jarní části zůstalo družstvo starších žáků na solidním čtvrtém místě. Zřejmě za největší úspěch této sezony lze považovat vítězství na domácím turnaji, kde naši přehráli mimo jiné silný STM Olomouc i ambiciózní Centrum Haná.

Mladší dorost - Mladších dorostenců nebylo v letošním ročníku dost na sestavení konkurenceschopného družstva a tak byli hráči uvolněni na hostování do jiných družstev (Kukla - Nové Veselí, Micheller - SKKP Brno, Esterka - Sokolnice) a zároveň nastupovali i za starší dorost Telnice. V zimě a na jaře se podařilo v přátelské spolupráci s HK Ivančice absolvovat turnaj v Ostravě a velikonoční Prague Handball Cup. Oba turnaje lze považovat vzhledem k obsazení za z naší strany velmi vydařené. 

Starší dorost - stejně jako v minulé sezoně bojoval o mistrovské body v II. lize. Po nepřesvědčivých výsledcích se naše družstvo se ziskem 13 bodů umístilo na desátém místě, což nelze považovat za úspěch. Osa družstva ale zůstává pro následující sezonu pohromadě a tak v ročníku 2014/2015 očekáváme výrazně lepší výsledky i postavení v tabulce.

Muži - Družstvo mužů po nevydařené podzimní části, kdy získalo pouze 5 bodů, zaznamenalo s návratem Romana Jahody do sestavy na jaře prudký nárůst výkonosti a se ziskem hned čtrnácti jarních bodů poskočilo do středu tabulky na osmé místo. Fanoušci tak mohli na jaře odcházet z haly spokojeni a užít si konečně i přesvědčivé vítězství v derby se Sokolnicemi. Do družstva se podařilo zapracovat nejen Radka Konečného a Michala Floriána, ale také věkem stále dorostence Iva Knola, Michala Gregora, Viktora Střihavku a v závěru soutěže pomohl i Tomáš Jochman. Tahounem týmu byl bezesporu nejlepší střelec druhé ligy Luboš Mrkvica. 


ROČNÍK 2014/2015
Stejně jako v předchozím roce jsme jako oddíl házené TJ Sokol Telnice sestavili družstva přípravky, minižáků, mladší žáků, starších žáků, staršího dorostu a druholigový tým mužů.

Minižáci a přípravka - K minižákům a přípravce přišel jako nový trenér Marek Jahoda s asistencí Radka Jahody, Ladislava Dvořáka a Pavly Michellerové. Podařilo se opět získat pro házenou nové hráče z Telnice a blízkého okolí. Většinu turnajů Jihomoravské ligy absolvovali naši nejmenší hráči rozdělení do 2-3 týmů v systému 4+1 na zmenšeném hřišti. Tak jako v předchozích letech minižáci úspěšně startovali na prestižních turnajích i mimo náš kraj.

Mladší žáci - odehráli sezonu vedeni Jaromírem Popelou a Jiřím Jahodou. Družstvo s oproti většině soupeřů mladším kádrem statečně bojovalo v Jihomoravské lize, kde se podařilo nasbírat 14 bodů. Mimo dalších turnajů kam mladší žáci vyrazili sbírat cenné zkušenosti se vydařil i turnaj doma v Telnici, který jsme pro mladší žáky uspořádali v zimě 2015.

Starší žáci - i nadále vedeni Jiřím Gregorovičem, po podzimní části bez ztráty bodu vedli Jihomoravskou ligu a kvalifikovali se tak do celostátní Žákovské ligy. V této soutěži v šesti náročných turnajích narazili na 24 nejlepších soupeřů v České republice. I vinou zranění klíčových hráčů Davida Popely a Martina Sklenáře získali v konečném hodnocení ŽL pouze 6 bodů. V Jihomoravské lize pak na jaře ztratili 6 bodů a obsadili se ziskem 30 bodů nakonec druhé místo za vítěznými Ivančicemi. 

Starší dorost - se musel v sezoně 2014/2015 obejít bez nejstarších hráčů kteří tvořili osu družstva mužů. Během podzimní části se podařilo získat 8 bodů za čtyři vítězství, na jaře pak tým až zbytečně často ztrácel a přidal pouze 5 bodů – konečný pohled na tabulku II. ligy, kde náš dorost obsadil desáté místo je spíše zklamáním.

Muži - po nevydařené podzimní části bojovali na jaře o každý míč a s konečným ziskem 16 bodů obsadili v nevídaně vyrovnané tabulce druhé ligy až jedenácté místo. Toto po odstoupení rezervy Králova Pole a několika nepřehledných změnách, během celého léta, stačilo s velkou dávkou štěstí na udržení druholigové příslušnosti.


ROČNÍK 2015/2016
Minižáci a přípravka - pod vedením Marka Jahody, Pavlíny Michellerové a Ladislava Dvořáka úspěšně absolvovali celou dlouhou sezonu. Na většinu turnajů v blízkém i dalekém okolí byli nejmenší hráči nominováni do 3-4 družstev. Po sezoně se 8 nejstarších kluků přesouvá k velké házené do mladších žáků.

Mladší žáci - stále pod taktovkou Jaromíra Popely a Jiřího Jahody zvládly náročnou sezonu a zakončili ji na třetím místě v Jihomoravské lize. Krom několika turnajů během celého roku se na konci sezony stejně jako minižáci v Telnici utkali s chorvatským RK Pećine Rijeka.

Mladší dorost - Družstvo mladšího dorostu bylo nasazeno do nevyrovnané Moravské ligy, kde se kromě družstev z Jihomoravského kraje utkávali s družstvy z Olomockého kraje a z Vysočiny. Konečné čtvrté místo jen o skóre za třetím Uničovem je výsledkem reálných sil mladého družstva, které za asistence vedoucího družstva Petra Klimeše připravoval Jiří Gregorovič. Do následující sezony bude družstvo mladšího dorostu po reorganizaci soutěží zařazeno do II. ligy.

Starší dorost - se na začátku sezony netajil vysokými ambicemi. Osa družstva z předchozího ročníku měla prodat nabyté zkušenosti. Po smolných podzimních porážkách v úvodu soutěže padla na družstvo deka, v zimě se od týmu oddělilo několik hráčů, kteří ukončili kariéru, další ze studijních a osobních důvodů omezili házenou na absolutní minimum a po vážném zranění Michala Sobotky starší dorost dohrával ligu jen s výraznou výpomocí mladších dorostenců. Jedenácté místo a pouhopouhých 6 bodů je nejhorším výsledkem za několik posledních let.

Muži - v opět vyrovnané druhé lize získali 16 bodů, z nichž hned 15 na domácím hřišti. V halách soupeřů se ani v dobře odehraných zápasech nedařilo bodovat a tak je desáté místo spíše zklamáním. Do družstva Antonína Levíčka a Jiřího Dudáka se v zimě vrátil brankář Holčapek, který doplnil veterány Kielara s Přikrylem a mladého Střihavku, začlenit se podařilo i dorostence Sobotku, Michellera a Lengála. Mezi opory patřili spojky Mrkvica, Konečný a Knol, v pivotu odehráli dobrou sezonu Langer a Gregor, na křídlech se pak prosazovali Blaženka, Bím a mladík Formánek. Jen v několika zápasech pomohl hostující Fric.

Oddíl házené oslavil na začátku sezony 90 let své činnosti, u této příležitosti kromě dalšího sehráli muži a mladší dorost mezinárodní utkání s chorvatským RK Pećine Rijeka. 


ROČNÍK 2016/2017
Telnická házená měla v tomto ročníku opět několik družstev v soutěžích jihomoravského i českého svazu. Muži naskočili opět do II. ligy, mladší dorostenci také do II. ligy (v obou případech jihomoravská skupina). Družstvo starších žáků Telnice tentokrát ve startovním poli chybělo, ale naopak mladších žáků byl dostatečný počet na sestavení "A" a "B" týmu.  Minižáci a přípravka  opět ohromovali velkým počtem hráčů i pohledným herním projevem kolektivu i jednotlivců.

Muži - se vyhnuli bojům o záchranu především díky vydařené jarní části sezony a se ziskem 18 bodů obsadili solidní deváté místo ve velmi vyrovnané tabulce. Na konci sezony se s týmem rozloučil trenér Antonín Levíček.

Mladší Dorost - doplněn o hráče hostující z Ivančic předváděl koncentrované výkony a s jedinou porážkou v posledním kole po zásluze ve své soutěži zvítězil, baráž o postup do nejvyšší soutěže jsme z organizačních důvodů odmítli a přihlásili jsme družstvo v následující sezoně opět do II. ligy, ovšem již do kategorie staršího dorostu.

Mladší žáci "A" - byli již před začátkem soutěže považování za jednoho z hlavních favoritů Jihomoravské ligy, se ztrátou jediného bodu se jim skutečně podařilo soutěž vyhrát! Nejlepší střelcem jižní Moravy se po zásluze stal Marek Popela.

Mladší žáci "B" - tým mladších žáků sbíral zkušenosti a s 8 výhrami obsadil osmé místo z 12členného startovního pole. I tento výsledek byl považován za úspěch.

Minižáci a přípravka - pokračovali v zajeté tradici poctivé přípravy, účasti na různých projektech ve spolupráci se ZŠ Telnice a posbírali i tentokrát celou řadu potřebných zkušeností na turnajích po celé české republice.


ROČNÍK 2017/2018

Muži - nově pod taktovkou Davida Bíma a Tomáše Dufky prožili úspěšnou sezonu – v Českém poháru sice vypadli ve druhém kole, ale o to více se dařilo jak na podzim, tak i na jaře v rámci II. ligy. Stále velmi mladý a perspektivní tým doplněný o několik zkušených mazáků posbíral za 14 výher 28 bodů a v konečné tabulce obsadil za suverénními Maloměřicemi a Ivančicemi konečnou třetí příčku. Nejlepším střelcem soutěže se stal se 180 zásahy náš Zdenek Kukla.

Dorostenci - v II. lize i přes několik krizových situací a časté problémy se sestavou nakonec obstáli. Tým okolo střelců Jirky Gregoroviče a Davida Popely, kteří se ještě se v kategorii mladšího dorostu stali s Novým Veselím mistry ČR, zapsal během sezony 34 bodů, což nakonec stačilo na velmi slušné čtvrté místo v konkurenci týmů z celé Moravy. Družstvo telnických odchovanců bylo posíleno o již loni pendlující 3 kluky z Ivančic, Ondru Krošíka z Újezda a Dominika Klusáčka ze Sokola Nové Veselí.

Starší žáci - ve své premiérové sezoně spoléhali na produktivního Marka Popelu (opět nejlepší kanonýr JM). Díky vyrovnaným výkonům obsadili čtvrté místo a s optimismem a velkými cíli se dívají na nadcházející sezonu.

Mladší žáci - pod vedením Marka Jahody a Pavlíny Michellerové obstáli na řadě turnajů, včetně velikonočního Prague Handball Cupu, i v celoroční Jihomoravské lize mladších žáku, kde ze 14 účastníků obsadili solidní páté místo.

Minižáci a přípravka - u minižáků se podařilo doplnit jak počty aktivních hráčů, tak i rozšířit realizační tým. Postupem sezony se dokonce přípravka musela stáhnout do sálu sokolovny – na hřiště sportovní haly se zkrátka naráz tolik dětí nevešlo. Během celého roku vyrážela obměňovaná družstva nejen na malé turnaje v rámci Jižní Moravy, ale opět doslova po celé České Republice. Prakticky všude zaujali rychlostí, kolektivním pojetím a dobrou partou.  V polovině dubna se pak podařilo uspořádat velmi pěkný turnaj s mezinárodní účastí v nafukovačce v Telnici – tuto událost si nenechal ujít ani kamera České Televize.


ROČNÍK 2018/2019
Telničtí házenkáři zaznamenali v tomto ročníku nejlepší výsledky za poslední dvě dekády napříč celým klubem.

Muži - získali 34 bodů do tabulky II. ligy, které je zařadili hned za vítězný Tatran Bohunice na druhé místo. Tým na sebe upozornil také úspěšným působením v Českém poháru, kde postupně vyřadil Dolní Cerekev a v domácím prostředí pak prvoligové Maloměřice a v atraktivním 3. kole i další prvoligový celek, HC Zlín. Odměnou nejen pro hráče ale i fanoušky házené z celého regionu bylo potom osmifinále, s toho času třetím týmem extraligy KH Kopřivnice, ve zcela zaplněné telnické přetlakové hale. Vydařili se nám také doprovodné akce – Otvírák sezony, charitativní akce ve spolupráci s nadačním fondem dětské onkologie Krtek „Každý gól pomáhá“, výjezdy fanoušků: „Autokarem do Olomouce“ a „Na Vodové jako doma“ – burácející tribuny z těchto dvou akcí máme v hlavách snad ještě o letní pauze. Naši hráči Zdenek Kukla a Jiří Gregorovič vyzkoušeli i nejvyšší českou soutěž (Extraligu mužů) v dresech SKKP Brno a Sokola Nové Veselí.

Dorostenci - byli uvolněni na hostování a limitované přestupy do okolních oddílů a do spolupracujícího tréninkového centra mládeže v Novém Veselí, kde pomohli k druhým místům v nejvyšších soutěžích mladšího i staršího dorostu.

Starší žáci - se během podzimu kvalifikovali do celostátní Žákovské ligy, kde překvapili celou házenkářskou veřejnost energickým herním projevem i výbornými výsledky, které je zařadili na konečné 6. místo. Opravdovým vrcholem pro družstvo byli dva domácí turnaje této soutěže a třešničkou na dortu pak v našlapané telnické nafukovače remíza s pozdějším mistrem republiky Duklou Praha. Na jaře pak přesvědčivě projeli Jihomoravskou ligou a získali titul mistra.

Mladší žáci - nijak nezaostávali v úsilí, herním projevu ani ve výsledcích za staršími a také s předstihem a jedinou ztrátou ovládli krajskou soutěž. Kvalitu přípravy potvrdili na mnoha turnajích, z nichž asi nejvíce sledovaným byl velikonoční Prague Handball Cup, kde v konkurenci týmů z celé Evropy dokráčeli až do čtvrtfinále.

Minižáci a přípravka
- V kategorii minižáků a přípravky se také díky velmi širokému kádru dařilo objíždět celou řadu turnajů nad rámec krajské soutěže. I přesto, že se v této kategorii výsledky zpravidla nesledují, musíme být s předváděnou hrou našich nejmenších nad míru spokojeni. Respekt soupeřů a účast české špičky třeba na telnickém jarním turnaji jsou dokladem o více než solidním fungovaní mládeže v telnickém Sokole. Odměnou za celoroční píli byla i pro minižáky a přípravku série zápasů s chorvatským RK Pećine Rijeka, který si již nedovede začátek léta představit bez návštěvy našeho hřiště.


ROČNÍK 2019/2020
S ambiciózními plány vstupovala telnická družstva i do další sezony. 

Minižáci i přípravka - disponovali dostatečně širokými kádry s celou řadou talentovaných kluků i holek., rozšířit se u této kategorie podařilo i trenérský tým.

Mladší žáci - Mladší žáky převzal Miloslav Hrdlička a po podzimu s kluky suverénně ovládal Jihomoravskou ligu.

Starší žáci - si i letos dali za cíl kvalifikovat se do celostátní žákovské ligy pro 25 nejlepších týmů v Česku. To se jim po vydařeném kvalifikačním turnaji podařilo. V soutěži samotné pak ve dvanácti odehraných zápasech získali 8 bodů.

Mladší dorost - Jaromír Popela s Karlem Holčapkem sestavili pod hlavičkou Sokola Telnice silný dorostenecký celek z hráčů Telnice a Újezdu u Brna, ze Sokolnic se připojil talentovaný Tomáš Koníček. Tým hleděl k jedinému cíli, postupu do nejvyšší soutěže (I. ligy mladšího dorostu). Po podzimu ztrácel pouze 2 body na vedoucí HBC Olomouc a po vydařené zimní přípravě byl připraven k jarní odvetě s "Hanáky" na domácí půdě.

Muži - opět prošli prvními koly Českého poháru a do Telnice ve třetím kole dorazil silný Tatran Litovel, který v utkání s charitativním přesahem domácí házenkáře přehrál fyzicky i herní kvalitou. V druhé lize pak potvrdili příslušnost ke špičce a po podzimu společně s tradičně silnými Ivančicemi vzhlíželi pouze k suverénním Bohunicím, které procházeli soutěží bez porážky. 

Na začátku roku 2020, krátce po startu odvet, ochromila házenou, všechen sport a celý svět pandemie Covidu-19, způsobující neznámou infekční nemoc. Telnická sokolovna i se sportovní halou utichla a až do konce jara nevpustila všeobecná omezení házenkáře na hřiště.

O letní přestávce se v Telnici všechna družstva intenzivně připravovala na restart sportovního života. 


ROČNÍK 2020/2021 
Sezóna byla po pár týdnech znovu přerušena pro druhou vlnu koronaviru a prakticky až do Vánoc opět zela sportovní hala, sokolovna i všechna další sportoviště v Česku i ve zbytku Evropy prázdnotou.

Házená v roce 2020 tak svůj zápas prohrála. Škoda, protože i letos jsme byli v Telnici připraveni prohánět všechny soupeře napříč věkovými kategoriemi. Dorostenci, již sice bez většiny újezdských posil, zato doplněni mladšími kluky, chtěli napodruhé ovládnout II. ligu. Starší žáci Marka Jahody se chtěli nejen kvalifikovat do Žákovské ligy, ale i vylepšit loňské výsledky. Mladší žáci, s ještě širším kádrem než loni, měli fanouškům dělat radost v Jihomoravské lize, stejně jako minižáci a přípravka v řadě plánovaných turnajů, z nichž v září stihli jen zlomek (například Házenkářský festival Lovosice, nebo Holiday Cup Zlín). Ocenění práce s mládeží se našemu klubu v roce 2020 dostalo od Českého svazu házené, když nám byl přidělen status sportovního střediska.

Muži - před sezonou odehráli celou řadu kvalitních utkání, když se dohodli na přípravě s SK Kuřim, extraligovými Maloměřicemi a rádi přijali i pozvání účastníka evropského poháru Sokola Nové Veselí. Na domácí půdě se „áčko“ ukázalo, po suverénní výhře v Kostelci na Hané, pouze ve druhém kole Českého poháru, kdy statečně vzdorovalo, opět po roce, aspirantovi na vítězství v 1. lize Litovli. V druhé lize pak po prohrách s favoritem z Bohunic a na půdě posíleného Velkého Meziříčí stačili muži společně s fanoušky oslavit pouze jediné vítězství nad Holešovem.

Jarní část soutěží byla z nařízení vlády ČR zrušena, až v květnu se naše družstva začala scházet k tréninkům jakožto k předpřípravě na novou sezonu 2021/2022.